Rozdávání lásky a míru

Posel Boží (sawaws) řekl svým společníkům:

"Přísahám při Bohu, v Jehož rukách je můj život, že se nedostanete do Ráje a nedosáhnete věčné blaženosti, pokud nemáte víru, a nemůžete mít víru, pokud se nebudete navzájem milovat. Chcete vědět, který čin vytvoří mezi vámi lásku a přátelství?"
 
Odpověděli: "Ano, Posle Boží."

Řekl (sawaws):

"Zdravte se navzájem pozdravem míru jasně a zřetelně." (9)

Naše víra je islám,  náboženství přátelství a bratrství mezi lidmi. Prorok Muhammad (sawaws) vyzýval lidi k přátelství a lásce, protože přátelství a láska jsou základem spolupráce v tomto životě. Člověk se cítí šťastný a spokojený, když žije se svou rodinou nebo je mezi milujícími přáteli.

Pokud mezi lidmi není láska, vzniká nepřátelství, které často ústí v agresi. Pokud by mezi lidmi byla pravá láska, nepropukaly by mezi lidmi boje nebo by se lidé navzájem neokrádali a neexistoval by takový rozdíl mezi bohatými a chudými.

Bůh s námi nebude spokojen a my nebudeme žít ve štěstí, pokud nebudeme milovat jeden druhého.

Náš Prorok (sawaws) nás vede ke správné cestě tím, že nám přikazuje, abychom se navzájen zdravili pozdravem míru jako první znak lásky jednoho k druhému. Řekl nám, abychom se navzájem zdravili jasně a zřetelně, protože takový pozdrav způsobí, že láska  a pocit ětěstí vstoupí do našich srdcí.

Láska mezi muslimy je znakem jejich pravé a upřímné víry. Všichni muslimové jsou si navzájem bratry a mají milovat jeden druhého.

Kdokoli nenávidí své muslimské bratry a ubližuje jim, není pravý věřící. To je potvrzeno slovy Posla Božího (sawaws):

"Muslimové, kteří nemilují jeden druhého, nejsou praví věřící."

Tyto tradice (hadíthy) nás učí, že Bůh se na nás bude hněvat a nenechá nás vstoupit do Ráje, pokud nebudeme věřit a následovat vedení Jeho Posla. Posel Boží (sawaws) řekl:

"Je povinné pro muslimy navzájem se milovat, aby se stali věřícími a mohli vstoupit do Ráje.

(9) Tabársí, Miškát al Anwár, str. 123, Sunan Abí Dáwúd, str. 4, vyprávěno Abú Hurajrou

Úcta k rodičům

Vznešený Bůh řekl:

Pán tvůj přikázal: Neuctívejte nikoho kromě Něho a projevujte laskavost k  rodičům. Jestliže u tebe jeden z nich nebo oba zestárnou, nikdy jim neříkej slova vyjadřující znechucení ani je nekárej, ale mluv s nimi uctivě.

A skloň k nim soucitně křídlo pokory a řekni: Pane můj, smiluj se nad nimi tak jako mě oni vychovávali v dětství.

(Qurán, 17:23-24)

Pokud nám přátelé dají krásný dárek, určitě jim poděkujeme a naše láska k nim vzroste. Pokud nám někdo v životě nabídne pomoc, zcela jistě k němu pocítíme úctu a oceníme jeho laskavost.

Nikdo pro nás neudělá víc než naše rodiče a právě ti si ze všech lidí nejvíce zaslouží naši lásku, vděk a úctu. Právě rodiče pro nás snášejí svou únavu a těžkosti.

Například matka nejprve nosí dítě ve svém lůně a to je krmeno její krví. Když své dítě ve velkých bolestech porodí, pak starostlivá matka probdí noci krmením a péčí o ně.

Ve výše uvedených verších z Quránu nám Bůh přikazuje, abychom uctívali pouze Jeho a zároveň nám nakazuje, abychom milovali své rodiče a ocenili jejich laskavost k nám. Bůh nám také přikazuje, abychom s nimi nemluvili hrubě, ubližovali jim, dokonce si  nad nimi nesmíme ani povzdechnout, obzvláště když zestárnou, jsou slabí a nejsou schopní se sami o sebe postarat.

Pohostinnost

Posel Boží (sawaws) nám radí:

"Kdokoli věří v Boha a Poslední den, musí být pohostinný ke svým hostům." (10)

Náš Prorok (sawaws) nás nabádá ke štědrosti k našim hostům a k tomu, abychom je uměli dobře bavit. Žádá po nás, abychom ukázali vděčnost a byli laskaví a šťastní, když k nám přijsou hosté. Naší povinností je hosty respektovat a hezky je přivítat, obzvláště, jsou-li cízí a nemají v zemi rodinu ani přátele.

Může se stát, že host přijde v době, kdy bavíme svou rodinu nebo přátele a nebo máme jiné hosty a v domě je nedostatek  místa, nebo nejsme připraveni, máme málo jídla nebo peněz. V každém případě host, který k nám přijde, se musí cítit vítán, být přijat s úctou a pohoštěn jídlem a pitím, které je k dispozici. Musíme u něj sedět a povídat si s ním, aby se cítíl uvolněně a šťastně a musíme mu věnovat velkou pozornost.

Náš Prorok nás učí, abychom ctili své hosty a byli k nim stědří. Říká:

"Kdokoli věří, že Bůh je Nejštědřejší, Jenž poskytuje obživu celému Svému stvoření a odměnu těm, kteří jsou pohostinní ke svým hostům, se musí dobře starat o své hosty."

Bůh vskutku zvýší naši obživu, pokud přivítáme naše hosty a dáme jim jídlo a pití, a odmění nás v Den zmrtvýchvstání.

Bůh je Nejštědřejší, Jenž miluje ty, kteří jsou štědří, a nenávidí lakomce.

(10) Šejch Abbás Qummí, Sakínat al-Bihár, Báb Dhaif, Sunan ibn Mádža, sv. 2, Haq al-Dživár (Práva sousedů), Ikrám al Dháif (Úcta k hostům)