Bitva u Nahrawanu

.

Když se Kháridžité dozvěděli výsledek arbitráže, vzbouřili se a usídlili se v Nahrawanu, 12 mílí od Bagdádu. Připojili se k nim i někteří lidé z Basry.

 

Na druhé straně Imám Alí (as) po vyslechnutí verdiktu arbitráže připravoval armádu k boji proti Sýrii. Napsal Kháridžitům, že výsledek rozhodců nebyl vynesen podle Quránu a sunny  a proto jej nemůže akceptovat a je nucen proti Sýrii znova bojovat. Tudíž by jej měli podpořit v porážce nepřítele. Kháridžité mu však odpověděli, že jelikož souhlasil s arbitráží , stal se odpadlíkem a měl by se kát, pak teprve oni usoudí, zdali jej budou následovat v boji proti Muávijovi. Imám Alí (as) vyrozuměl z jejich odpovědi,že je jejich neposlušnost a zbloudilost velice vážná, vydal se proto s armádou směrem k Sýrii sám . Následně obdržel zprávu,že Kháridžité zmasakrovali guvernéra Nahrawanu Abdulláha Ibn Khabab ibn al Aratt a jeho těhotnou otrokyni a zabili také tři ženy z kmene Tayi a Um Sinan as-Saydawiah. Imám Alí(as) poslal Hárita ibn Murrah al-Abdi, aby situaci prošetřil, byl jimi však zabit také. Hrozilo nebezpečí, že by Kháridžité mohli v Alího nepřítomnosti napadnout i Kůfu, proto je bylo nutné zastavit. Imám Alí(as) se s armádou obrátil směrem k Nahrawanu. Když dorazili na místo, poslal k Kháridžitům vyslance, aby vydali viníky zodpovědné za vraždu nevinných muslimů. Ti však odpověděli, že za vraždu dotyčných ,hříšníků’ nesou všichni vinu stejným dílem .

 

Imám Alí (as) se zaručil bezpečím pro ty, kteří opustí tábor a navrátí se zpět domů a budou žít v míru se svými sousedy. Chtěl zabránit dalšímu krveprolití. Mnoho Kharidžitů si uvědomilo, že nemají žádný důvod k boji proti Alímu a vrátili se domů ke svým rodinám. Jen střed asi zbývajících 4000 nekompromisních zatvrzelců zůstalo neústupných ve svém požadavku, aby se Alí kál , aby jej mohli uznat za vůdce. S pokřikem ,,Není jiné vlády než Boží’’ zaútočili na  armádu Alího, avšak bez větší újmy. Po protiútoku jednotek Alího byli poraženi a většina z nich byla zabita, jen několik uteklo z bitevního pole.

 

Bitva se odehrála 9.dne měsíce Safar, 40 let po Hidžře. Imám Alí (as) chtěl pokračovat směrem k Sýrii, ale vůdci jednotek naléhali, aby mohli zastavit v Kůfě kvůli odpočinku a opravě výzbroje. Imám Alí (as) jim vyhověl a zastavil v místě Nuchayla. Vojáci tak dostali jeden den volna. Dalšího dne se však téměř žádný z nich do tábora nevrátil….

 

Imám Alí (as) se vrátil do Kůfy a pronesl velmi přísné kázání muslimům, bohužel bez odezvy. A tak se ve velkém zklamání od nich odvrátil. Válečná expedice tak byla zrušena a již nikdy znovu nezačala.