Zainab (as), hrdinka tragédie v Karbalá, byla citována, jak poté, co zabili jejího svatého bratra Imáma Husejna (as), řekla:

 

"Ó lidé Kúfy! Ó vy podvodníci! Vy zrádci! Vy hříšníci! Nyní pláčete? Kéž Bůh nikdy neubere z proudu vašich slz a kéž vaše srdce navždy hoří žalem a utrpením!

Ve vašich falešných slibech nebylo ani kousky pravdy a upřímnosti. Vězte, že jste hanebníci a postrádáte jakýkoliv morální charakter a jste jako ubohé a  zavrženíhodné otrokyně na prodej. Nyní pláčete pro mého bratra a bědujete pro něho? Ano, z Boží vůle pláčete, protože si to zasloužíte. Ano, pláčete více a smějete se méně, protože jste sami sebe zamořili hanbou, když jste zavraždili Imáma této doby. Tato skrvna nespravedlného prolití krve mého bratra je na vašich čelech a nikdy se z nich nesmaže. Ó lidé Kúfy! Běda vám! Víte jakou část Proroka Muhammada (saw) jste odřízli a slib, který jste porušili, a čí krev jste prolili, a koho posvátnost jste zneuctili?

Protože jste zabili Imáma, převzali jste na sebe odpovědnost za velmi ohavný, bolestný a děsivý skutek. Pochybovali by jste, i kdyby poté všechna krev začala pršet z nebe nad vámi. Pamatujte! Trest posledního soudu bude mnohem drsnější a tvrdší."

 

 

Posel povstání v Karbalá

 

 

5. dne měsíce Džamádi-Awwal podle lunárního kalendáře je výročí narození Zainab (as), šlechetné dcery Imáma Alího (as). Tato vznešená žena Islámu ochránila posvátné náboženství tím, že sdělovala lidem zprávu o mučednících v Karbalá. Její ostré projevy měly sloužit  k probuzení muslimů po celém světě.

Zainab (as) byla nadějný potomek jedinečného páru - Vůdce Věřících, Imáma Alího (as), a Fátimy Zahry (as). Když byla jako miminko přinesena k Proroku Mohammedovi (saw), Prorok (as) si ji vzal na svůj klín a políbil ji. Anděl Gabriel k němu sestoupil a oznámil mu jméno, které bylo pro ní míněno a poté začal Anděl plakat. Prorok (saw) se zeptal Anděla Gabriela, proč pláče, a on mu odpověděl:

 

"Ó Proroku Boží! Od svého útlého dětství bude tato dívka zapletena do soužení a zkoušek tohoto světa. Nejdříve bude ronit slzy nad tvým odchodem z tohoto světa. Poté bude truchlit nad ztrátou své matky, poté svého otce a nakonec svého bratra Hasana (as). Potom všem bude čelit zkouškám, které na ní čekají na území Karbalá, a soužením této osamocené pouště, v jejichž důsledku její vlasy zešedivějí a její záda budou ohnutá."

 

 

 

Život a příklad Zainab (as) vyhranil postavu ideální ženy v Islámu. Její všestranné a nesčetné ctnosti a kouzelná povaha, skromnost, cudnost a vědomosti připomínaly její matku Fátimu (as). Po stránce oddanosti a důstojnosti následovala příklad své babičky Chadídžy (as). V jejích řečnických a žhavých projevech byly stopy proslovů jejícho otce, které budily úžas.  Její nevyčerpatelná trpělivost a sebeovládání byly připomínkami na jejího bratra Imáma Husejna (as). Během svého dětství Zainab (as) odpočívávala na hrudi svého otce a poslouchala pozorně, aby si uchovala jeho cenné učení ve své čerstvé a dychtivé mysli. 

 

Jednou Imám Alí (as) požádal svou milovanou dceru, aby po něm opakovala číslo "jeden". Zainab (as) poslechla příkaz svého otce. Nicméně odmítla zopakovat po Imámovi (as) číslo "dva".

Když byla požádána, aby zdůvodnila, proč odmítla, řekla: "Milý otče, jak může jazyk, který je zvyklý říkat "jeden" (v souvislosti s Bohem), jak může opakovat slovo "dva?"

 

Poté, co Imám Alí (as) slyšel její výmluvné tvrzení, rozzářil se, pohladil ji a políbil. Monoteismus, jednobožství, v opravdovém smyslu, bylo hluboce zakořeněno v její čisté duši už od dětství.

 

V jiný den se Zainab (as) zeptala svého otce: "Ó otče! Máš mě rád?"

"Zajisté. Jak bych tě nemohl mít rád?" odpověděl Imám Alí (as). 

Zainab (as) na to odpověděla: "Milý otče, láska a pocit oddanosti patří jenom Bohu, Všemocnému, já tě jenom žádám o tvoji laskavost."

 

 

 

Taková víra odráží nejvyšší úroveň vědění o Bohu a vnitřního vhledu Zainab (as). Také to svědčí o její monoteistické víře v jiných dimenzích. Nicméně  takovéto jedinečné a vysoce postavené hodnoty Zainab nejsou překvapivé, vezmeme-li v potaz, že je dcera Fátimy (as) a byla vychovávána v náručí této ctnostné a šlechetné ženy. Vznešená povaha Zainab (as) byla vyškolena osobností její matky Fátimy (as). Mimo to Zainab (as) byla vychována ve společnosti dvou velkých Imámů, Imáma Hasana (as) a Imáma Husejna (as) a těšila se společnosti svatého Proroka (saw), Imáma Alího (as) a Fátimy (as).

 

Její osoba odrážela všechny nejlepší vlastnosti těch, kteří ji vychovávali. Ve své rozvaze a vážnosti se Zainab (as) podobala své babičce Chadídže (as), ve své cudnosti a skromnosti své matce Fátimě (as), ve své výřečnosti svému otci Imámu Alímu (as), ve svém sebeovládání a trpělivosti svému bratru Imámu Hasanovi (as) a ve své odvaze a poklidnému srdci svému bratru Imámu Husejnovi (as). Její tvář odrážela posvátnou bázeň jejího otce a zbožnou úctu jejího dědečka.

 

 

 

V Medíně Zainab (as) pravidelně pořádala shromáždění pro ženy, kde s nimi sdílela svou moudrost a učila je zásady náboženství Islámu tak, jak je to vyloženo ve svatém Koránu. Ženy v početném množství pravidelně navštěvovaly její shromáždění. Zainab (as) uměla vykládat učení s takovou jasností a výřečností, že jí začaly nazývat Fasihah  (Obratně mluvící) a Balighah (Pronikavě výřečná).

 

 

Hloubka a jistota jejích vědomostí si vysloužila přídomek, který jí dal její synovec Imám Zajnul Abidín (as), jež zní Alimah ghayr Mu´allamah - ta, která má vědomosti, které ji nikdo neučil.

 

 

Zainab (as), které se také říkalo Záhidah

 

 

Také jí nazývali Záhidah (Zdrženlivá) a Abidah (Oddaná) kvůli její zdrženlivosti a zbožnosti. Zainab (as) se málo zajímala o krásy tohoto světa. Vždycky dávala přednost blaženosti a pohodlí příštího světa před tímto. Zainab (as) měla vysoké postavení v oblasti vědy stejně jako hlubokého vhledu a moudrosti, a to do té míry,  že se na ní odkazovalo jako na vševědoucího vědce, jehož nezměrné znalosti nebyly získány od žádné konkrétní školy nebo učitele. 

Neodiskutovatelná schopnost, vhled a mentální růst Zainab (as) byly tak pozoruhodné, že jí její bratr Imám Husejn (as) odhalil jeho tajnou závěť před tím, než byl umučen. Ve snaze uchovat život čtvrtého Imáma (as), který měl následovat po něm, Imám Husejn (as) povolal Zainab (as) na určitou dobu jako svou následovnici.

 

 

Vědomí  a oddanost Bohu

 

Zainab (as) si  ve svém velkém nadšení splnit své náboženské povinnosti včetně povinných denních modliteb vzala za příklad svou milovanou matku Fátimu (as). A to i v tu noc, kdy její bratr Imám Husejn (as) umřel mučednickou smrtí . Předvečer Ašura, což byl vskutku jeden z nejhrozivějších a nejnáročnějších nocí jejího života, se Zainab (as)  modlila své půlnoční motlitby. Vypráví se, že ji v tuto noc její bratr Imám Husejn (as)  požádal, aby  na něj vzpomínala při  nočních modlitbách. 

 

 

Její věrnost a sebeobětování

 

 

Přestože byl její manžel Abdullah bin Džafar Tayyár zámožný muž, který si užíval dobře zajištěného života, Zainab (as) dávala přednost společnosti svého bratra na jeho obtížné cestě do Karbalá. Zainab (as) dokonce poslala své dva milované syny Muhammada a Ouna, aby pomohli Imámu Husejnovi (as) ve vykonání jeho poslání v poušti Karbalá. Oba její synové byli zavražděni jako mučedníci na bitevním poli. 

 

 

Její role v boji proti útlaku

 

 

Zainab (as) vzala na sebe úkol roznést lidem zprávu o mučednících Karbalá, a to jak lidem její doby, tak i budoucím generacím. Neztrácela žádný čas, aby mohla odhalit tajné plány vládnoucích struktur a nenechat je překroutit opravdový význam hnutí v Karbalá. Její provokativní projevy byly přednášeny  na soudním dvoře Jazída v Kůfě, kde byla držena jako zajatec, a stále se ozývají muslimským světem.

 

 

V jejích ohnivých projevech Zainab (as) zatracovala a odhalila nelidský postoj Bin Zijáda. V jejím dlouhém projevu v Damašku na Jazídově dvoře, ostře kritizovala krutého Jazída a proklínala ho kvůli jeho zlomyslným skutkům. Ve svém projevu řekla:

 

"Ó Jazíde! Ty jsi utlačitel a zdědil jsi krutost a ohavnost od svých předků. Jsi pravnuk Hind, která vytrhla vnitřnosti mučedníkovi v Uhudu, strýci Proroka Mohammada (saw) Hamzovi, a snědla jeho játra. Proto od tebe nemůžeme očekávat více než to, co jsi učinil. Čelit ti považuji za hanbu. Nyní když jsem byla předvedena na tvůj okázalý dvůr jako zajatec, ty a tvůj dvůr mi připadáte tak bezcenní a ze vší své moci vás proklínám a kárám."

 

 

Takto Zainab (as) předala lidem zprávu o mučednících v Karbalá, a osvítila jejich rozum pravdou. Skrze své projevy plné úžasu chtěla Zainab (as) odhalit  tyranii vládců rodu Umajů. Jako plameny ohně její žhavé proslovy pronikly hluboko do sdrcí zarytých nepřátel a roztřásly je strachy.

 

 

 

(www.en.rafed.net)