Povinné úkony v modlitbě
Následujících jedenáct úkonu je v modlitbě povinných:
1. nijjah
2. takbírat al-ihrám (první takbír - Alláhu akbar (Bůh je Veliký) - recitovaný na
začátku modlitby hned po nijjah)
3. qijám - vzpřímený postoj při recitaci modlitby
4. qirá'at - recitace modlitby
5. rukú'
6. sudžúd
7. tašahhud - dosvědčování Jedinečnosti Boží (tawhídu) a proroctví Proroka
Muhammada (sawaws)
8. salám
9. tartíb - recitování modlitby ve správném pořádku
10. tuma'ninah - recitace modlitby s klidnou myslí
11. muwalát - recitování všech částí modlitby bez jakéhokoli prodlení
Pět z těchto jedenácti úkonu se nazývají arkán (základní části) modlitby. Úmyslné či
bezděčné opomenutí či přidání arkán učiní modlitbu neplatnou. Ale zbytek úkonu
nepatří mezi základní části modlitby a to znamená, že opomenutí či přidání arkán
neučiní modlitbu neplatnou, pokud se tak nestane úmyslně.
ZÁKLADNÍ ČÁSTI MODLITBY
Základní části modlitby jsou:
1. nijjah - úmysl
2. takbírat al-ihrám - recitace Alláhu Akbar
3. qijám - vzpřímený postoj při recitaci takbírat al-ihrám a také před rukú'
4. rukú' - postoj se sehnutými zády
5. dvě sudžúd - prostrace, dotýkání se země čelem
1. Nijjah: Nijjah znamená, že jediný cíl, se kterým se člověk modlí, je získat qurbah
(potěšení Boha) a řídit se Jeho příkazy. Není nutné prohnat myšlenku nijjah hlavou či
říci: "Recituji čtyři raká'at (díly) salát az-zuhr s úmyslem získat potěšení Boha."
2. Takbírat al-ihrám: Modlitba začíná hned po adhánu (svolávání k modlitbě) a
iqámě (určitá slova téměř stejná jako slova adhánu, která se recitují hned po něm před
začátkem modlitby) s nijjah a recitováním Alláhu akbar. Od tohoto okamžiku je
harám několik věcí, jako například jezení, pití, smích a otáčení se od qibly. Tento
takbír (říkání Alláhu akbar) se nazývá takbírat al-ihrám. Tímto činem bereme na
vědomí Velikost Boží a považujeme všechno ostatní za bezvýznamné a nevěnujeme
ničemu jinému pozornost.
3. Qijám: Qijám při recitaci takbírat al-ihrám a také qijám před rukú' je jedním z
arkán modlitby, ale qijám při recitaci súry al-Hamd a druhé súry a qijám po rukú'
nejsou arkán. Jestli tedy někdo zapomene vykonat rukú' a vzpomene si ještě předtím,
než vykoná prostraci, musí se postavit vzpřímeně a pak recitovat rukú'. Jestli vykoná
hned rukú' v úklonu, jeho salát je bátil (neplatný), protože nevykonal qijám, jak se vyžaduje
těsně před vykonáním rukú'.
4. Rukú': Po qirá'atu (recitaci) se člověk musí uklonit, aby jeho dlaně dosáhly kolen.
Tento úkon se nazývá rukú'. V rukú' pak musí recitovat jednou: "Subhána rabijjal
'adhími wa bi hamdih (všechna sláva a chvála patří mému Pánu, Mocnému)", nebo
musí recitovat třikrát "Subhánallah (všechna sláva patří Bohu)." Po dokončení rukú'
se člověk musí vzpřímit, než vykoná sudžúd.
5. Sudžúd: Při prostraci se musí člověk dotýkat země čelem, dlaněmi, koleny a
špickami prstů u nohou. Při prostraci musí recitovat jednou: "Subhána rabijjal 'a'lá
wa bihamdih (všechna sláva a chvála patří mému Pánu, Nejvyššímu)", nebo musí
recitovat třikrát "Subhánallah (všechna sláva patří Bohu)." Po vykonání první sadždy
se člověk musí posadit na kolena a pak vykonat druhou sadždu se stejnou recitací.
Při sudžúd se čelo musí dotýkat země či něčeho, co roste ze země. Sudžúd není džá'iz
(povoleno) na něčem, co se jí, na materiálu, ze kterého se vyrábí oblečení a na
minerálech.
TAŠAHHUD A SALÁM
Pokud se modlitba skládá ze dvou raká'at (jednotek), člověk si musí po první jednotce
stoupnout, recitovat súru al-Hamd a druhou súru. Pak musí vykonat qunút - po recitaci
dvou súr v druhé rak'ah člověk drží své dlaně před obličejem v prosbě a recituje
jakýkoli dhikr a prosbu, jakou si přeje. Může například říci:
"Rabbaná átiná fiddunjá hasanatan wa fil-áchirati hasanatan wa qiná 'adhábannár
(Pane náš, dej nám nám dobré na tomto světě a to dobré na onom světě a zachraň nás
před muky Ohně)".
A po druhé sadždě musí vsedě recitovat tašahhud:
"Ašhadu an lá iláha illalláhu, wahdahu lá šaríka lah, wa ašhadu anna Muhammadan
'abduhú wa rasúluh. Alláhumma salli 'alá Muhammadin wa aáli Muhammad
(Dosvědčuji, že není boha kromě Boha, On je Jediný, Který nemá žádného společníka,
a dosvědčuji, že Muhammad (sawaws) je Jeho služebník a Jeho Prorok. Bože, pošli
Svá požehnání na Muhammada (sawaws) a jeho rodinu.)"
a po tašahhudu musí recitovat salám:
"Assalámu 'alajka ajjuhannabijju wa rahmatulláhi wa barakátuh, assalámu 'alajná
wa 'alá 'ibádilláhissálihín, assalámu 'alajkum wa rahmatulláhi wa barakátuh (Mír
budiž s tebou, Proroku (sawaws) a milost a požehnání Boží. Mír budiž s námi a všemi
Božími služebníky, kteří se chrání před zlem. Mír budiž s vámi všemi s milostí a
požehnáním Božím).
Pokud se modlitba skládá ze tří raká'at, pak si člověk stoupne po
tašahhudu a v qijámu recituje pouze súru al-Hamd a nebo recituje:
"Subhánalláhi wal-hamdulilláhi wa lá iláha illalláhu walláhu akbar (všechna sláva
a chvála paří Bohu, a není boha kromě Boha a Bůh je Veliký)
třikrát, pak vykonat rukú', dvě sadždy a pak znovu recituje tašahhud a ukončí salámem.
Pokud se salát skládá ze čtyř raká'at, pak člověk musí vykonat čtvrtou rak'ah stejně jako
třetí a pak recitovat tašahhud a salám.