Islám je náboženství, které svým stoupencům poskytuje vedení v každém směru života. Je to moderní a poslední verze poselství od Boha skrze proroky Adama, Noema, Abrahama, Mojžíše a Ježíše. Qur'án, svatá kniha islámu, se zmiňuje o dalších prorocích jako Izák, Ismael, David, Sulajmán (Šalamoun), Jakub, Josef atd. Všichni proroci přinesli stejné poselství - víru v jediného Boha, čestné jednání a zodpovědnost za činy lidí na konci času.

Islám byl seslán lidstvu prostřednictvím proroka Muhammada (sawaws). Je "moderním" náboženstvím v tom smyslu, že zdokonaluje učení, která byla představena Mojžíšem a Ježíšem. Učení islámu je potvrzením a vyvrcholením učení předchozích monoteistických náboženství jako jsou judaismus a křesťanství.

Islám dává za povinnost věřit ve všechny Bohem poslané proroky Adamem počínaje a Muhammadem (nechť Bůh žehná jemu a jeho rodině) konče. Muslimové věří v 124 000 proroků, jména některých z nich jsou uvedena v Qur'ánu. Bůh v Qur'ánu přikazuje proroku Muhammadovi (sawaws), aby přednášel: "Řekni: "Věříme v Alláha a v to, co nám bylo zjeveno, a v to, co bylo zjeveno Abrahamovi a Ismaelovi a Izákovi a Kmenům, i v to, co bylo dáno Mojžíšovi a Ježíšovi a jiným prorokům od Pána jejich. My mezi nimi rozdílu nečiníme a do vůle Jeho se odevzdáváme." (Qur'án, 3:84)

Smysl života

Islám se snaží dát smysl našemu životu na zemi a poskytnout nám vedení, abychom tento smysl naplnili utvořením souladu mezi námi, naším stvořitelem a ostatními lidskými bytostmi.

Náš život na zemi má určitý cíl, není to náhoda přírody ani důsledek požití ovoce ze zakázaného stromu. Jsme tu podle Božího plánu: život na tomto světě je test, je to šance pro nás dokázat, že si zasloužíme věčný život požehnání ve světě budoucím. Bůh nás nestvořil jenom proto, abychom si na světě odžili pár let. Být stvořen pouze pro tento svět by bylo jako žert Boha hraný s lidskou rasou. Muhammad (nechť Bůh žehná jemu a jeho rodině), prorok islámu, řekl: "Nebyli jste stvořeni, abyste byli zatraceni, ale byli jste stvořeni pro věčný život."

Podle islámu je konečný cíl lidstva život budoucí (po smrti). Na konci času budou všichni lidé znovu přivedeni k životu a budou se zodpovídat za svů život na zemi. Život budoucí je věčný. Ale jestli to bude život slastný nebo plný zármutku, bude záležet na tom, jaký jsme vedli život na zemi. Bůh poslal proroky a posly jako vedení pro lidstvo, aby mohlo dosáhnout tohoto cíle  - věčného života v požehnání. Muhammad (sawaws) je posledním prorokem a islám poslední a kompletní verzí Božího poselství.

Muhammad, prorok islámu

Muhammad (sawaws) se narodil v Mekce, jenž se nachází v dnešní Sa'údské Arábii, v roce 570 n.l. Byl velice čestným a poctivým člověkem. Byl také velmi zbožný a nesnášel morální zkaženost své společnosti. Když mu bylo 40 let, Bůh mu přikázal prostřednicvím anděla Gabriela, aby začal hlásat islám.

Qur'án

Boží poselství lidstvu bylo doručeno v Qur'ánu, který byl zjeven proroku Muhammadovi (sawaws). Qur'án, svatá kniha islámu, má 114 kapitol nazývaných súry. Je pravým slovem Božím, nezměněným od doby svého zjevení - po více než 14 století. Pojednává o záležitostech ovlivňujících lidské bytosti během života, nabádá ke zbožnosti a čestnému chování, vysvětluje, jak správně uctívat Boha, poskytuje návod jak utvořit spravedlivou a mravní společnost a učí etiketě.

Hlavní směry islámu

Islám se dělí na dva velké směry: Ší'u a Sunni. Sunnité věří, že  po smrti proroka Muhammada (sawaws) muslimská komunita zvolila svého vůdce, zatímco Ší'ité věří, že prorok (sawaws) na základě nařízení od Boha určil Alího ibn Abí Tálib a.s. svým nástupcem. Vedení je tedy jmenováno Bohem.

Je třeba říci, že jak Sunnité tak Ší'ité jsou jednotní v základech víry - věří ve stejného jediného Boha, stejnou knihu (Qur'án), stejné proroky (včetně posledního) a modlí se stejným směrem. Rozdíly jsou hlavně teologické a jurisprudenční.

Postavení lidských bytostí v islámu

Nejlepší stvoření

Člověk je nejlepším stvořením Boha. Bůh říká: "Věru jsme poctili syny Adamovy a nosili jsme je na souši i na moři a darovali jsme jim mnoho dobrých věcí a vysoko jsme je povýšili nad mnohé z těch, jež jsmë stvořili." (Qur'án, 17:70)

Zrozen bez hříchu

Islám učí, že každý člověk se narodí bez hříchu, žádné dítě nenese břímě hříchu svého předka. Bůh říká: "A žádná hříchy obtížená duše nemůže nést břímě duše jiné; a poprosí-li těžce obtížená duše jinou, aby nesla její břemeno, nic z něho druhá duše neponese, i kdyby to byl příbuzný." (Qur'án, 35:18)

Každý člověk se narodí s čistým svědomím, které může vstřebat a přijmout pravé poselství od Boha. Je to pouze vliv společnosti a rodiny, který odvádí člověka od Božího poselství.

Odpovědnost

Islám klade důraz na otázku odpovědnosti - každý člověk je zodpovědný za svoje vlastní činy, ale brána odpuštění je vždy otevřená pro ty, kteří se upřímně kají. Bůh neustále v Qur'ánu připomíná svou nekonečnou milost a slitování. Muslimové mají přikázáno, aby si zachovali vnitřní čistotu pomocí neustálého připomínání Boha a pravidelných modliteb. Islám udržuje duchovní rozměr člověka kladením důrazu na lidskou zodpovědnost. Ačkoli islám učí, že Bůh určil délku našeho života a dobu smrti, neznamená to, že i naše činy jsou předurčeny. My sami rozhodujeme o svých činech a jsme tudíž za ně zodpovědní. Bůh nám pouze poskytuje vedení, abychom dokázali rozlišit dobré od špatného. Říká: "A Cestu, ať už je vděčný, či nevděčný, jsme mu ukázali." (Qur'án, 76:3)

Lidé byli stvořeni k určitému cíli. Získání zbožnosti je pouze jeden rozměr tohoto smyslu života na zemi. Hrát aktivní roli v utváření spravedlivé společnosti je dalším rozměrem. Protože je pro muslimy důležité, co se děje na tomto světě, učinili podstatný přínos k rozvoji vědy, lékařství, matematice, astronomie, geografie a literatury. Muslimové jako Avicenna a Averroes hráli důležitou roli v pokroku vědy na západě. První univerzita na světě byla založena muslimy v Káhiře. Mnoho klíčových systémů jako arabské číslice, algebra, první mapa světa a navigační mapy byly vyvinuty muslimy a přijaty středověkými Evropany.

Rasa

Islám kategoricky zakazuje rasovou diskriminaci. Prosazuje pocit bratrství a rovnosti mezi svými stoupenci. Bůh říká: "Ó lidstvo, stvořili jsme vás z muže a ženy; a učinili jsme z vás rody a kmeny, abyste se vzájemně poznali..."  Nikdo nemůže tvrdit, že je lepší než druhý na základě rasového či kmenového původu. Člověk má být posuzován  pouze podle svého charakteru a ne podle barvy pleti nebo rasy. Bůh pokračuje: "...Nejvznešenější z vás je v očích Alláhových ten, kdo je nejspravedlivější. Alláh je věru Vševědoucí, Všeho znalý." (Qur'án, 49:13)

Pohlaví

Ani pohlaví se nepovažuje za kritérium superiority. V islámu jsou si ženy i muži rovni. Nejsou posuzováni podle pohlaví, ale podle víry a charakteru. Před čtrnácti sty lety, Qur'án zaznamenal jasně Boží slova na toto téma: "Ale ten, kdo koná dobré, ať už je to muž, či žena, a je věřící, ten vstoupí na Nebesa a nebude mu ublíženo ani co se vejde do dolíčku v pecce datlové." (Qur'án, 4:124)

Není žádný rozdíl mezi lidstvím a ctí ženy a muže. Jediný rozdíl je v tom, jak islám vidí roli mužů a žen ve společnosti, což nemá nic společného s inferioritou jednoho pohlaví a superioritou druhého. V islámu jsou si ženy a muži rovni co se jejich práv týče, ale "rovnost" není to samé co "stejnost". Islám říká, že muži a ženy si jsou rovni, ale nejsou stejní. Islám pohlíží na jejich rozdílné role ve společnosti ne jako vyšší a nižší, ale navzájem se doplňující.

Islám uznává práva žen a tato práva jim zaručil již před 14 sty lety. Muslimské ženy mohou vlastnit majetek a volně s ním nakládat, mohou pracovat, volit a mají další práva jako ženy ostatních kultur. Muslimské ženy se nesmějí nutit do sňatku proti své vůli.

Islám - náboženství míru

Islám je mírumilovné náboženství. Je to zřejmé ze samotného názvu "islám". Islám je arabské slovo, které pochází ze stejného kořene salama jako arabský výraz pro mír - salám.

Muslimové se učí, že mají jeden druhého pozdravit slovy  salám alejkum - mír s vámi. Každodenní modlitby končí také stejným pozdravem. V islámu je jedno ze jmen Božích také Salám - Mír.

Je třeba si ale uvědomit, že mír nemůže být dosažen ve vakuu. Je pevně svázán se spravedlností. Mír může existovat pouze na základě spravedlnosti. "Spravedlnost" znamená dát všechno na své správné místo. Pokud se začnou věci dávat na špatná místa, je porušena harmonie společnosti a narušen mír. Islám propaguje mír ve dvou úrovních.

1. Mír v sobě samých

Člověk může dosáhnout vnitřního klidu a míru vytvořením rovnováhy mezi svými hlavními emocemi (touha a hněv) a duchovnem, jinými slovy mezi svými emocemi a svým svědomím. Lidská duchovní síla nebo svědomí není neměnný jev: má schopnost růstu i úpadku. Bůh přísahá při duši člověka a říká: "A při duši a jejím zdokonalení - a On jí vyjevil, co je pro ni hříšné a co je správné - ten, kdo ji očišťuje, jistě prospívá, a ten, kdo ji kazí, ten ve zhoubu upadá." (Qur'án, 91:7-10)

2. Mír s ostatními lidmi

Islám dává silný důraz na práva, které maji lidé jeden nad druhým. Snaží se o zachování míru ve společnosti vedením svých stoupenců k tomu, aby respektovali práva druhých. V islámu není spása možná pouhým plněním práv k Bohu, lidé musí také  plnit práva druhých lidských bytostí.

Naneštěstí díky problémům na Blízkém východě  v posledních čtyřiceti letech byl islám médii označen jako náboženství násilí. V poslední době se slovo "islámský" stal jedním z přívlastků pro "terorismus". Zaprvé je třeba si uvědomit, že události na Blízkém východě mohou být jasně a plně pochopeny pouze ve světle historie po 1. světové válce v tomto regionu, konkrétně co se týče slibů, které Britové dali Arabům. Zadruhé žádný rozumný člověk nemůže vinit náboženství islám za špatné skutky lidí, kteří si říkají "muslimové". Je to to samé jako říkat, že katolická církev propaguje násilí a terorismus kvůli aktivitám IRA.

Islám a válka

Koncept džihádu (nesprávně překládáno jako "svatá válka") odkazuje na povinnost muslimů bránit svou víru a prosperitu muslimské komunity, pokud je ohrožena. Qur'án nepovoluje agresi vůči nikomu a Bůh nakázal proroku Muhammadovi (sawaws), aby hlásal víru mírumilovným způsobem. Válka je povolena pouze v obraně. Je třeba poznamenat, že se lidé uchylují k násilí pouze pokud jsou jejich základní lidská práva porušována a když jsou všechny pokusy o mírové řešení problému zmařeny.

Islám a lidská práva

Islám učí, že lidé mají morální povinnost žít s ostatními v harmonii. Islám uznává práva všech lidí bez ohledu na rasu, barvu pleti či vyznání. Islám žádá své stoupence, aby respektovali také ty, kteří mají jinou víru. Prorok Muhammad (sawaws) řekl: "Bůh není milosdrný k tomu, jenž nemá milost k druhým." Svoboda víry je zaručena samotným Qur'ánem: "V náboženství není žádného donucování." (Qur'án, 2:256)

Islámský zákon stanoví, že muslimové mají ochraňovat postavení menšin. Život a majetek všech občanů islámského státu je považován za svatý, ať už je člověk muslim nebo ne. Právě díky tomu v celém muslimském světě nemuslimská místa uctívání přežila a rozkvétala. Islám dále nabádá muslimy, aby respetovali práva všeho živého. Muslimové jsou povinni se starat o životní prostředí a je jim zakázáno ničit přírodu. Je třeba si uvědomit, že islám není fanatické náboženství extrémismu, naopak přikazuje lidem, aby se řídili zákony zemí, ve kterých žijí. Tento postoj je odvozen přímo z qur'ánského verše: "Ó lidstvo, stvořili jsme vás z muže a ženy; a učinili jsme z vás rody a kmeny, abyste se vzájemně poznali." (Qur'án, 49:13)

 Ježíš v islámu

Muslimové ctí a milují Ježíše. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších poslů pro lidstvo. Qur'án potvrzuje jeho zázračné zrození a schopnosti. Jeho matka je navíc ctěna jako jedna z nejčistších a nejvznešenějšícj žen. Qur'án říká: "A když andělé řekli: "Marie, Alláh si tě vyvolil a očistil tě a vybral tě mezi všemi ženami světa." (Qur'án, 3:42)

Islám je monoteistické náboženství. Hlásá, že existuje jen jeden jediný Bůh, který je původcem a stvořitelem celého vesmíru. Tato víra je základem islámu, a je odražena ve známém prohlášení "Není boha kromě Alláha" (Alláh je arabský název pro Boha). Víra v Boha nás směruje k našemu původu a poskytuje vedení v našem životě. Přesvědčení o jedinosti Boha poukazuje na to, že žádná materiální věc ani člověk není hoden uctívání. Učením o jedinosti Boha islám prosazuje pocit bratrství a jednoty v lidské společnosti - všichni jsme ve stejném vztahu k Bohu. V Qur'ánu, svaté knize islámu je psáno:

"Ve jménu Alláha, Milostivého, Milosrdného.

Řekni: On je Alláh, Jedinečný.

Alláh, Samobytný, všemi úpěnlivě žádaný.

Neplodí ani nebyl zplozen;

A není nikdo, kdo je Mu roven."

(Qur'án, súra 112)