Vést ostatní k tomu, co je dobré, je pro muslima aktem víry a činí tak pro potěšení Alláha (SWT) . Přikazovat dobré, nebo přimět ostatní ke konání dobrých skutků je povinností každého muslima a Quránjej zmiňuje na mnoha místech.
Zanedbávání a lhostejnost k tomuto aktu vede k Božímu trestu.
ImámRidha (as) řekl:
,,Musíte praktikovat přikazování dobrého a zakazování špatného. Jestliže však nebudete, zlí lidé nad vámi budou vládnout a když se pak zbožní mezi vámi budou modlit, jejich prosby nebudou přijaty. ''(Wasa’il ul-Shia)
,Zničím sto tisíc lidí ze tvého národa. Čtyřicet tisíc hříšníků a šedesát tisíc zbožných.'
,Ó můj Pane, hříšníci si zasluhují trest, ale proč zbožní?’ ptal se Šuajb (as).
Alláh (SWT) odpověděl:
,Protože s hříšníky přátelili a i přes mou nelibost k nim je nikdy nepřestali mít rádi. Nikdy jim v konání hříchu nezabránili.’’
(Wasa’il ul-Shia)
Amr bil Ma’rúf má však své podmínky. Jednou z nich je dokonalá znalost toho, co je dobré a co je špatné. Dále pak být sám příkladem toho, co přikazuji a také zvolit zdvořilý a moudrý způsob, jakým ostatním radíme.